Přestimulování vs emoční vyčerpání

Nekonečná kontrolka: Když „panel“ bliká příliš často a jak se nenechat zahltit emocemi jako vysoce citlivý člověk

🎬 V Inside Out má pořád někdo nutkání mlátit do tlačítek. Někdy Radost křičí: „Zvládneme to!“, zatímco Strach v panice pobíhá dokolečka a Vztek zlověstně rudne.

Pro vysoce citlivé lidi tohle sedí dokonale: občas je těch vjemů, emocí a zvuků prostě moc.

📘 Definice vysoké citlivosti: Podle psycholožky Dr. Elaine Aron, která pojem zavedla, je vysoká citlivost (HSP – Highly Sensitive Person) vrozený temperamentový rys, nikoli porucha. Týká se přibližně 15–20 % populace. Tito lidé mají hlubší zpracování smyslových informací, silnější emoční reakce a vyšší míru empatie (Aron, 1996 – The Highly Sensitive Person).

Výsledek? Přestimulování – moc podnětů, moc emocí. Cítíš, že uvnitř hlavy se ozývá varovná siréna?

🎥 TIP na video: Trailer k filmu V hlavě (YouTube) – ať si osvěžíš, jak postavičky v Rileyině hlavě fungují.

 Rozdíl mezi přestimulováním a emočním vyčerpáním

Přestimulování: krátká reakce na silný podnět (např. někdo zařve, ty se lekneš – pak se to utlumí).
Emoční vyčerpání:  když se dlouho kupí stres i emoční tlak a není pauza. V hlavě to pak vypadá, jako když Vztek pálí pojistky a Strach jede na 300 %.

🧠 Fyziologické rozdíly:

Při přestimulování dochází ke krátkodobé aktivaci sympatického nervového systému – zrychlí se tep, napnou se svaly, zrychlí dech. Tělo je ve střehu, ale jakmile podnět zmizí, rychle se zklidní.
Při dlouhodobém emočním vyčerpání se spouští chronická stresová reakce – hladina kortizolu zůstává zvýšená, což vede k vyčerpání nadledvinek, oslabení imunity, poruchám spánku a trávení.

🧪 Studie potvrzují, že vysoce citliví lidé (HSP) mají silnější aktivaci v mozkových oblastech zpracovávajících smyslové i emoční podněty, zejména v insule (ostrovní kůře, která pomáhá vnímat vnitřní tělesné a emoční stavy) a amygdale (mandlovitém tělísku zodpovědném za zpracování emocí, zejména strachu a ohrožení) (Acevedo et al., 2014).

Ve filmu se Riley často rozruší, ale uklidní. Kdyby však byla vysoce citlivá, její reakce by pravděpodobně byla ještě intenzivnější – vnímala by více detailů, zvuků i emocí ostatních, a hůře by se jí dařilo „vypnout“. Mohla by potřebovat delší dobu na zklidnění, více ticha, fyzického prostoru a emoční validace.

Zatímco běžné dítě může na nové prostředí reagovat s mírným stresem, vysoce citlivá Riley by mohla být zahlcená až do míry kolapsu či úniku – třeba ztuhnutím, mlčením nebo náhlými slzami bez „zjevného“ důvodu. Kdyby ale neměla oporu (rodinu, kamarády, přátele v hlavě), došla by do bodu, kde se všechno vypíná.

U vysoce citlivého člověka je přehlcení/emoční vyčerpání stav, kdy i drobný hluk vnímáš jako ohlušující a prostě nemáš už energii.

 
Tipy „zevnitř hlavy“: Co by ti řekli Radost a Smutek

🤩 Radost: „Vytáhni si hezké vzpomínky!“
Ve filmu opečovává „zlaté“ vzpomínkové koule. Podobně si i ty dělej krátké zastávky k pozitivním momentům (fotky z dětství, písnička plná hezkých vzpomínek). Pozitivní emoce vyvažují negativní a snižují stres.

🧠 Co říká věda? Radost a smích aktivují v mozku oblasti jako nucleus accumbens a prefrontální kortex, které zvyšují pocit spokojenosti a motivace.

😢 Smutek: „Dovol si vydechnout.“
Smutek není padouch – někdy nám pomáhá vyčistit nahromaděné pocity. Pokud potřebuješ brečet, breč. Pro vysoce citlivé lidi je to jako krátký emoční déšť, po kterém se vzduch vyčistí.

🧠 Co říká věda? Smutek aktivuje oblasti spojené s introspekcí a sociální sounáležitostí – např. přední cingulární kůru. Umožňuje zpracovávat ztrátu a najít nový význam.

😆 Humor (nouzový ventil)
Humor vědci doporučují jako rychlou úlevu při stresu. Inside Out je toho plné (vzpomínáš na scény se šaškem?). I malý vtípek může zastavit explozi.

🧠 Co říká věda? Smích snižuje hladinu stresových hormonů (kortizolu, adrenalinu) a zvyšuje uvolňování endorfinů. Aktivuje amygdalu i orbitofrontální kortex – pomáhá přeformulovat situaci z dramatické na zvládnutelnou.

 
Kdy poznáš, že už tělo křičí „dost!“

🧭 Checklist příznaků přetížení – projdi si je a označ, co na tebe sedí:

😵 Trvalá únava – ráno vstáváš vyčerpaně, večer padáš jak kámen.
😠 Podrážděnost a slzy – stačí málo a tvůj emoční kotel vybuchuje.
🌀 Neustálý chaos – myšlenky se honí, hlava nezhasne.
😶 Ztráta radosti – ani oblíbené věci tě nebaví.
💤 Nekvalitní spánek – buzení v noci, těžké usínání.
💢 Napětí v těle – bolesti zad, ramen nebo čelisti.
📉 Snížená koncentrace – zapomínání, neschopnost udržet pozornost.
🧍‍♀️ Potřeba izolace – přecitlivělost na sociální kontakt.
📊 Sebehodnocení:

Ohodnoť si každou oblast na škále 1–10 (kde 1 = úplně v pohodě, 10 = absolutní přetížení). Pomůže ti to zjistit:

🟢 Zelená zóna (1–3) – jsi v rovnováze, pokračuj v péči o sebe.
🟠 Oranžová zóna (4–6) – pozor, blíží se přetížení, zvolni.
🔴 Červená zóna (7–10) – zastav se, odpočiň, udělej reset.
✨ Zralé na pauzu: když si uvědomíš, že většina tvých bodů je v oranžové nebo červené zóně, je čas se na chvíli stáhnout z proudu dění a nasměrovat pozornost k sobě. Nečekej, až tě tělo zastaví samo.

Děkuji, žes četl/a až sem. A hlavně si nezapomeň občas vzít volno, kdy v hlavě vypneš alarm a necháš se chvíli jen tak spočinout.                            Stejně jako Riley – i tobě pak může vytrysknout Radost. 🌱

💬 A pokud cítíš, že na to nechceš být sám/sama – ozvi se. Společně najdeme, co právě teď potřebuješ. Nabízím krátký úvodní rozhovor zdarma, kde můžeme zjistit, jak ti můžu být oporou.

👉 Objednat 30minutový hovor nebo napiš e-mail. Budu se těšit na spojení. 💛

 
Použité a doporučené zdroje
Elaine N. Aron, PhD
The Highly Sensitive Person: How to Thrive When the World Overwhelms You (1996)
https://hsperson.com/books/the-highly-sensitive-person/
Acevedo, B. P., Aron, E. N., Aron, A., Sangster, M. D., Collins, N., & Brown, L. L. (2014)
The highly sensitive brain: An fMRI study of sensory processing sensitivity and response to others' emotions
Brain and Behavior, 4(4), 580–594.
https://doi.org/10.1002/brb3.242
Inside Out (2015) – film od studia Pixar
Oficiální trailer (YouTube)
Panksepp, J. (1998)
Affective Neuroscience: The Foundations of Human and Animal Emotions
McEwen, B. S. (2007)
Physiology and neurobiology of stress and adaptation: Central role of the brain
Physiological Reviews, 87(3), 873–904.